close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

šelmy

12. dubna 2010 v 20:54 | ajdrm21
Šelmy
Šelmy (Carnivora) jsou řád zahrnující okolo 260 placentálních savců.
Jejich potravu tvoří maso, některé (například kočkovití) jsou dokonce pravými masožravci, jiné (například medvědovití) jsou spíše všežravci. Pouze ojediněle se živí jinými zdroji. Například Hyenka hmyzem nebo panda velká rostlinami.
Šelmy identifikujeme podle charakteristického tvaru lebky a podle chrupu s typickými špičáky a řezáky.
Kočkovití jsou čeledí řádu šelem. Z celého řádu se právě oni nejvíce drží masožravého způsobu života. První kočky se objevily během eocénu, tedy přibližně před 40 miliony let. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby kočka domácí, jejíž soužití s člověkem je známé již 4000 až 7000 let. Divocí příbuzní koček žijí téměř na všech kontinentech. Řadí se do skupin malých a velkých kočkovitých šelem (lev, tygr, levhart, jaguár a gepard rys ostrovid, puma americká).
Puma:
Puma je rod novosvětských kočkovitých šelem. Dříve do něj byla řazena pouze puma americká, dnes zahrnuje i jaguarundiho. Nejbližšími žijící příbuznými jsou gepardi, ještě bližší příbuzenské vztahy pak pumy mají s vymřelými americkými gepardy.
Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu přes Andy až k jižnímu cípu Jižní Ameriky.
V přírodě se dožívají 8 - 10 let, v zajetí mohou žít přes 20 let . Panter může být: v říši živočichů: levhart nebo jaguár černý panter - melanistická formy výše velkých koček.
Puma se někdy nazývá kuguár, horský nebo stříbrný lev a panter . Je to svým vzrůstem velká kočka, ale vlastnostmi je bližší kočce domácí než jagáru či lvu, proto je řazena mezi malé kočkovité šelmy. Dospělá puma má jednobarevnou srst, šedou nebo plavou, spodní část těla bílá, mláďata jsou skvrnitá. Dlouhý ocas jí pomáhá udržet rovnováhu při běhu. Jako malé kočky přede, neřve. Drápy má zatažitelné, šplhá a dokáže vysoko vyskočit na strom.
Pumy žijí samotářsky a sdružují se jen na krátkou dobu námluv a páření, ke kterému může docházet kdykoliv během rok Pohlavní dospělost je ve 2,5 letech. Samice je v říji 8 dní. Hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. Puma může mít jeden vrh za dva roky. Při narození jsou slepá a narozdíl od dospělých mají na srsti tmavé skvrny a na ocase kroužky. Mláďata jsou sice odstavována ve věku tří měsíců, ale mohou s matkou zůstat až 2 roky.
Rozměry:
·   Délka jejich těla: 95-243 cm
·   Délka ocasu: 53-82 cm
·   Hmotnost: 27-102 kg
Zástupci:
·   puma americká
Levhart :
Je české označení pro několik kočkovitých šelem z podčeledi velkých koček. Levhart je někdy nesprávně nazýván leopardem, panterem nebo pardálem.
Tuto šelmu, která jako většina velkých koček loví převážně za soumraku a v noci, můžeme spatřit na typickém stanovišti - na stromě. Strom je pro něho útočištěm, rozhlednou i spíží. Do větví stromů vytáhne i kořist, která výrazně přesahuje jeho hmotnost. Velmi často se u levharta setkáváme s odchylkami zbarvení. Jedná se o sklon k vytváření atypické kresby a dále o tzv. melanismus, zmnožení tmavých pigmentů. Často jsou tyto exempláře známé jako "černí pardálové" - nejsou to poddruhy, ale pouze barevná odchylka! V Indii nazývají černé levharty bagira. Hlasový projev tohoto "tichého zvířete" můžeme zaslechnout poměrně málo.
Levhart se jako ostatní kočky dožívá 16 - 18 let (v zoo více). Doba rozmnožování není závislá na ročním období, častěji v lednu a únoru. Levharti se setkávají pouze v době páření a jen zřídka zůstávají spolu i nějakou dobu po něm. Samice po 90-105 denní březosti vrhne většinou 2-4 mláďata, ojediněle i pět či dokonce šest, která ukrývá v křovinách nebo ve skalních rozsedlinách. Ve věku 3-6 měsíců je odstaví, ale zůstávají spolu 12-24 měsíců, kdy je matka učí lovu a jiným dovednostem. Sourozenci pak někdy žijí určitou dobu spolu. Levhartí samci někdy zabíjejí malé levharty, protože se tak samice dostane dřív do říje a je pak schopná páření. Mladí levharti mají vysokou úmrtnost. zabíjí je i jiní predátoři.
       Rozměry: velký rozdíl mezi jednotlivými poddruhy
·   Hmotnosti 30-90 kilogramů,
·   Délky těla 110-190 centimetrů,
·   Ocas měří 60-100 cm a výška v kohoutku bývá v rozmezí 45-75 cm.
Zástupci:

 

referáty

12. dubna 2010 v 20:08 | ajdrm21
      PŘEŽVÝKAVCI
Sudokopytníci se dělí na 3 hlavní skupiny. Nepřežvýkavé, velbloudy a přežvýkavce . přežvýkavec je jakýkoliv sudokopytník, který tráví potravu ve dvou krocích, nejprve potravu sežvýká a spolkne a poté natrávenou směs zvrátí zpět do úst, kde ho znovu sežvýkává, a tím maximalizuje zisk z potravy. Toto umožňuje žaludek
složený z předžaludků (bachor, čepec, kniha) vyvrhují po jednotlivých soustech zpět do tlamy, kde ji rozmělňují, tzv. přežvykují. Chemické trávení probíhá ve vlastním žaludku zvaném slez. Chrup je silně redukován, horní řezáky chybějí.
Dělí se na skupiny :jelenovití typické znaky: parohy, kostěné útvary, narůstající na výrůstcích čelních kostí u samců, výjimečně u samic.
Mezi přežvýkavce patří:
a)      domácí - kráva, koza, ovce,
b)      naši lesní - jelen, kamzík, zubr, muflon, srnec,
c)      cizokrajní - antilopa, žirafy, lamy, impala, los, alpaka, bizon, paovce…
Sudokopytníci jsou v současnosti nejúspěšnějším řádem velkých býložravců, žijí na všech kontinentech (včetně Austrálie, díky člověku) a obývají různé ekosystémy. Proto se u nich vyvinula velká rozmanitost forem.

Vývoj sudokopytníků

Na konci křídy se od předků dnešních hmyzožravců oddělila skupina prakopytníků (Condylarthra), společní předkové prašelem (Creodonta), několika vymřelých řádů kopytníků (Litopterna, Notoungulata aj.) i dnešních lichokopytníků a sudokopytníků.

Kam dál

Reklama